Tak dlouho sem se snažil vymyslet novoroční zdravici, až najednou zazvonil budík a já zase mazal do práce. Jenže Zákaplickej, vnuk kapitána Včelína, mi dal v prosinci tak pokouřit, že sem nemoh jinak než se na Štědrej den u babičky naložit do lihu a macerovat se v něm celejch čtrnáct dní. To se pak blbě vymejšlí pozitivní poselství. Miloš Zemanů by o tom moh vyprávět.

Zákaplickej je místní hospodskej, a jelikož se vyučil řezníkem, přezdívaj mu Masák. Je to ten chudák, kterej musí natahovat srolovaný propocený štulpny místní fotbalový jedenáctky jen proto, aby moh provozovat hospodu úplně na kraji u hřiště, kam mu chodí průměrně pět lidí denně a v pátek dvanáct. Zželelo se mi toho pacholka, takže sem dumal, jak to zavonačit, aby už se s tim pranim dresů nemusel otravovat, a zjistil sem, že už tam točí dva roky bez platný nájemní smlouvy. Nijak moc sem nepřemejšlel, vzal sem to středem a přesně podle zákoníku sem vyhlásil veřejnou zakázku na pronájem hospody. O smluvních podmínkách byl Masák ochotnej jednat, tak sme se sešli o devátý večerní v hospodě, protože „to už tam nikdo nebude“. Našel sem ho tam se suitou jeho nejvěrnějších násosků, takže nám chvilku trvalo, než sme sladili podmínky. Tenhle druh lobbingu bych nepřál ani Kalouskoj, protože sme tam po sobě řvali pomalu do jedenácti. Nakonec sme si navzájem vysvětlili, že by mu ani tak nevadila ta údržba smradlavejch dresů, jako spíš to, že zimní topení v šatnách a čerpadlo na letní zalejvání pažitu sou napojený na jeho elektroměr. Tak sem to opět proštudoval a zjistil sem, že nikdo netuší, odkud a kam vedou kabely po celym tom baráku, takže faktury za proud nijak nerozměříme, a že jedinou variantou by měl bejt přepis elektroměru na účet národního výboru s tim, že Masák začne platit nájem. O tom nájmu sme se ve středu večer poradili na schůzi vyvolenejch a šli sme do toho s tim, že by měl měsíčně zaplatit to samý, co letos sypal do kasičky Čezu, plus každej měsíc pětistovku do fondu oprav. To ho tak vytočilo, že čtyry dny nespal a pak do toho vypsanýho výběrka podal nabídku přibližně s poloviční částkou. Přinesl to na schůzi zastupitelstva s podporou svejch sedmi statečnejch, a jelikož my sme se tentokrát sešli jen ve čtyrech, naše rozhodování, jestli to vypíšeme celý znovu, nebo se mu přizpůsobíme a budem dotovat místní kulturu tim, že nezavřem hospodu, nebylo nijak zdlouhavý.

Povodil si mě jak slepýho koně, zmetek. Ale rozhádat si hospodskýho by politicky vzato byla fakt hrubka.

Jo, už mě to dostalo.

Revolucionář lokálního významu. Kvasič, palič, píč.