zima2V zimě je v Mordoru celkem nuda.

Majitel nedaleké sběrny na zimu zavřel a jel zřejmě někam chytat bronz, takže se naši železní šmejdi vytratili. Není též vyloučeno, že někteří se na zimu odebrali do chládku. Vypadalo to na nudné zimní období, zvláště když i policajti potvrdili, že v zimě se krade obecně míň, jelikož i čórkař je jen člověk.

Pak na konci listopadu ve vedlejší dědině někdo zabil důchodce. Informace se různě rozcházely, od ubodání po zastřelení. Po okolí se potulovali lidi z kriminálky a půlka vesnice absolvovala nějaký ten výslech.
Pak jednoho rána naše místní uniformy narazily na dvě podezřelá vozidla. V jednom seděla nějaká žena a dělala, že spí. Druhé auto byla neoznačená dodávka, v níž zcela určitě byli nějací lidé. Naši kluci vozy několikrát obešli, vytrvale klepali na dodávku, ale zevnitř se nikdo neozval a už vůbec nikdo neotevřel. Jelikož nebyl žádný důvod k nějaké razantnější akci, po chvíli otálení kluci odjeli.

O dvě hodiny později proběhl ve vesnici výsadek zásahové jednotky jako z filmu. Sebrali dvě nebo tři smažky podezřelé z vraždy, které se pak údajně vcelku rychle přiznaly, že o dědovi věděli, že má asi po důchodu, tak si tam pro ty drobné zašli.

Když se naši místní poldové dozvěděli, z jakého auta ta zásahovka vyskákala, mohli se propadnout hanbou. Ano, byla to neoznačená dodávka a velitelem akce byla ta teta z druhého auta. Holt utajení, aby se nic nerozkecalo. Když jsem si představil, jak pochůzkář klepe na dodávku a vevnitř zadržuje dech celá jednotka zásahovky, musel jsem se smát.
Když jsem se od Bobbyho dozvěděl, že ten nejvysmaženější vrah k nám chodil pravidelně pro pivo, smát jsem se přestal.

Pak už se v podstatě přes zimu nic zásadního nestalo. Na konci února slezl sníh a s prvním sluníčkem se ve dveřích ukázal majitel sběrny, koupil si cigára a zahlásil, že už zase budeme mít kšefty, protože zítra konečně otvírá sběrnu a všichni ti lovci a sběrači zas přijdou utratit část výtěžku k nám.
Pozítří nám v noci ukradli z příjezdové cesty čtyřmetrový železný kanálový rošt a pak si ještě odskočili vykrást i čerstvě otevřenou sběrnu.

Na kamerách jsme nic nenašli, policajti taky nikoho nechytli (i když celkem dost přesně tuší, kdo to udělal), takže se nahlásila pojistná událost a Bobby objel všechny opavské sběrny, aby pátral po našem roštu. Nevypátral. Později se mimo záznam od jedno sběrníka dozvěděl, že pokud hledáte něco ukradeného, nikdy majiteli sběrny neříkejte, co přesně hledáte. Pak to totiž zaručeně nenajdete.
Za další dva dny vykradli sběrnu znova a my jsme koupili za sedm tisíc nový rošt.

Jaro by už mělo ťukat na dveře. U vjezdu na vrt rostly v zatáčce takové vysoké a husté keře, které ji činily velmi nepřehlednou a nebezpečnou. Bobby tedy sehnal jednoho z místních sociálních pohůnků, který k nám chodí na pivko (mimochodem velice slušný, ač je vidět, že nemá, vždycky nechá tři až pět kaček tringelt), aby křoviny vyřezal. Zatáčka je teď mnohem přehlednější a bezpečná.

Za týden našli v nedalekém bunkru, který byl kdysi součástí pohraničního opevnění, kostru muže. Byl identifikován jako jeden z místních, který zmizel zhruba před rokem. Jelikož měl údajně v lebce divnou díru, sebrali další den našeho křovinořezného pohůnka, jelikož je to bratr oběti a všechno ukazuje na něj.

No říkal jsem vám to. V zimě je v Mordoru celkem nuda.

Šéfreaktor

Mediální magnát. Vydávám The Zeitung a točím Tak jde Zeit.