Termín ponožkologie není nikterak nový. Dosavadní pokusy o exaktní popis metod a předmětu této vědecké disciplíny ovšem byly velmi povrchní. Použili jsme tento termín ve snaze oslovit čtenáře, kteří dychtivě očekávají novinky v této oblasti, vědomi si jistého pejorativního zabarvení pojmu. (M.W.N.)

Chtěl bych vám popovídat něco o ponožkách, ale musím začít dost nudně, abych udržel jistou profesionalitu, úroveň a zdání vědeckosti tam, kde stačí trocha toho přemýšlení s prázdným výrazem v očích a škvírou mezi rty.

Lidé mají obvykle pro všední činnosti zaběhnuté postupy jejich vykonávání. Provádějí je bez hlubšího zamyšlení a zcela automaticky. Dekádami praxe prověřené návody se dědí v podstatě z generace na generaci a benefitují z toho všechny zúčastněné strany. Jako ukázkový příklad může posloužit třeba česání, vaření, čtení, povídání, objímání, oblékání či hraní si. Mnohdy má provádění těchto činnosti nejen krajová, ale také osobnostní specifika. Každý je může vykonávat trošku jinak, ale hlavní zásady platí vždy a mohou být sdílené klidně i napříč kontinenty.

Snažím se nic nevynechat a pojmout téma velmi široce. Není nic horšího, než když vaši práci oponent rozcupuje hned po úvodu. A to počítám i negativní citace.

Nedá se to ovšem tvrdit o ponožkách a obecně platných zásadách jejich nošení. Doposud jsem nenašel nic tak špatně zavedeného, jako je postup pro používání ponožek. Špatně je vše. Od jejich výroby, přes nákup a nošení, až po jejich sprovozování ze světa. Ponožky se vyrábí a prodávají v párech, tedy laicky řečeno po dvou stejných kusech. Ano, existují již i krásné výjimky, ale jedná se spíše o recesi a snahu upoutat, nikoliv o seriózně míněné počínání. Zkrátka – jdete do obchodu a koupíte si dvě stejné ponožky.

Z teorie do praxe. Úplně se mi ten přechod nepovedl, ale vsázím na to, že se momentálně utápíte v té představě, že si kupujete ponožky.

Přijdete domů a možná si je druhý den oblečete nebo je dáte nejdříve vyprat, abyste z nich odstranili otisky prstů výrobních strojů i jiných nakupujících, kteří nebohé ponožky znalecky žmoulali mezi prsty, pokyvovali hlavami a posuzovali jejich materiál, savost, velikost, barvu i pružnost. Nakonec jste je ale zakoupili vy a není nic podivného na tom, že si při jejich nošení chcete do bot přidat i špetku nepopsatelného pocitu intimity tím, že je zbavíte důkazů existence cizích bytostí.

Mi to třeba dělá velké problémy. Vždycky si všechno vyperu. A co teprve ta představa, že si to někdo zkoušel! A kdo ví, kde se to válelo?

Při následném vyndávání prádla z nepříjemně tísnivého bubnu automatické pračky možná narážíte na podivný fenomén, o kterém se nahlas mluví například v práci, když potřebujete demonstrovat svůj smysl pro humor a doposud neokoralou a dětsky hravou duši. Totiž onen fakt-nefakt, že vám vaše pračka žere ponožky. Pokud se tak stane v tomto bodě, končíte. Pokud ne a najdete obě dvě, máte tři sušící možnosti:

  • pověsíte obě ponožky na prádelní šňůru hned vedle sebe,
  • pověsíte ponožky zcela náhodně,
  • použijete sušičku.

Dříve nebo později vás to stejně čeká. Musíte k sobě ponožky spárovat na základě jejich barvy, stáří, velikosti i materiálu. Zkrátka musíte dosáhnout dvojicové harmonie. Samozřejmě, lze se tomu vyhnout, pokud budete prát vždy jen jeden pár. Ale děláte to?

Vážně, ty dírky v pracím bubnu jsou docela nevyzpytatelné. Pračky mám obecně rád, ale jsou pro mě vlastně dost neproniknutelné. A taky musím říct, že mi nikdy nic nesežraly. Ale traduje se, že to pračky dělají a považuji tak za povinnost to zde zmínit. Navíc mi to dost hraje do karet.

Následuje skladování. Nevzhledná klubka. Vzhledné stohování, které se při těžším vyhledávání konkrétního páru bortí a celková funkčnost tohoto esteticky přijatelného řešení znatelně trpí. Možná jste se na to snažili vyzrát tím, že jste si do šuplíku za pár papírových korun koupili pořadač. Možná jste to nechali tak a harmonie dosahujete v co nejvyšší rychlosti až před odchodem mimo půdorys vašeho obydlí. Toho času, co ztrácíte. A co z toho nakonec máte? Vlastně žádný benefit. Neumím si vysvětlit, proč něco tak všedního děláme tak moc špatně.

Tohle je slabší. Kromě klubek, stohů, přihrádek a zgučených hromádek si jiný způsob skladování neumím představit. Doufám, že vy taky ne, jinak klesne moje kredibilita.

Omámen svojí vlastní genialitou jsem se rozhodl do světa plnými hrstmi rozházet trochu té osvěty, která může při dopadu do správně otevřené mysli nejen uspořit čas i peníze, ale také pohladit onu nelokalizovatelnou krajinu pod bránicí hřejivým pocitem blaha. Samozřejmě jsem pomyslel i na osoby, které problémy popsané výše jednoduše obešly tím, že si koupily naprosto stejné ponožky. Kdo zašel takhle daleko, ochudil se o tolik ponožkové variability, že lze takové nesmyslné obětavosti pouze se smutným výrazem tiše zatleskat. Tento odstavec je v podstatě jen pomezním popisem pro to, co mnozí dělají z čisté recese: nošení rozdílných ponožek.

Hurá, dostávám se konečně k tomu, co jsem vám chtěl říct už na začátku, ale bez seriózní vědecké práce by to těžko šlo brát vážně tak snadno.

Zvažte však následující fakta a zkuste se na chvíli ponořit do paralelního světa, kdy je normální nosit každou ponožku jinou:

  • ponožky si kupujete po jednom kusu tak, jak se vám zrovna chce,
  • pokud jednu ponožku proděravíte, nemusíte vyhazovat celý pár,
  • nejste ohroženi syndromem ponožkožravé pračky,
  • pokud ponožky věšíte, nemusíte je nijak třídit a šetříte čas i nervy,
  • pokud ponožky skladujete, je vám jedno, jakým stylem, protože nepotřebujete párovací systém,
  • pokud ponožky oblékáte, každý den můžete být překvapeni novou a úžasnou kombinací,
  • okolí se vám za rozdílné ponožky nikdy neposmívá, jen vám tiše závidí (vaši odvahu, spoření, libý vzhled, smysl pro humor).

Zatím jsem nenašel jinou všední činnost, kterou bychom zcela automaticky dělali tak neefektivně. Nošení rozdílných ponožek není dílem frajerské recese a mladické rebelie. Je to projev chladné kalkulace a vyzrálé mysli.

Noste prostě jiný fusky. Je to dobrý.

Obrázek:

MALAPROP, Allegory. www.flickr.com [online]. [cit. 9.4.2017]. Dostupný na WWW: https://www.flickr.com/photos/a_malaprop/9467458525

 

Předchozí článek

Bomber