Toho dne měl inspektor Ernø Vörösmarty pocit, že mu patří svět. Něco skvělého  jej dnes rozhodně musí potkat. I jeho nadřízená, komisařka Vibeke Björgen, dnes vypadá nějak jinak. Právě se k němu blíží.

Má dnes místo kostýmku přiléhavé šaty a ve výstřihu se rýsuje ten nejkrásnější norský fjord.

„Vörösmarty, velmi opatrně naskenujte tyhle historické mapy. Myslím, že nám pomohou k dopadení Drsného Olafa!“

Komisařčin hlas zněl tak příjemně, zranitelně a zároveň přitažlivě. Vörösmarty se zasněně zahleděl na její vzdalující se siluetu ve tvaru švýcarských přesýpacích hodin…

„Drsný Olaf,“ zní Vörösmartymu v uších, když letí sněhovou  vánicí vstříc nebezpečí. Na nohou finské běžky a švédské kalhoty, pod norskou větrovkou norský svetr a v kapse čínský švýcarský nůž s dánskou vlaječkou. 

A už před sebou vidí ponuré obrysy hledaného srubu. Jediným kopem rozrazí dveře, jediným úderem zneškodní Drsného Olafa, a vrhá se ke komisařce, která je připoutaná k židli z finské borovice.

Vörösmarty bere polonahou a polomrtvou komisařku do náruče a snaží se ji přenést na nejbližší postel. V tom se komisařka probere, pohlédne na svého podřízeného a vzdychne: 

„Ach, Vörösmarty!“ 

„Vörösmarty! Co to proboha děláte?!“

„Skartuji ty staré mapy! Přesně tak, jak jste si přála, paní komisařko!“

 

Světoznámý nørský autor detektivek, otec tzv. severské detektivky, což jsou detektivky ze severu v hlavní roli se severskou detektivkou. Vydal již několik desítek tvítů pod nickem @VonWrath, své příběhy ilustruje pod přezdívkou @Radecho.