V létě jsem byla poprvé v Brně a viděla poprvé film Relatos Salvajes neboli Divoké historky. Skvěle se to k sobě hodilo, protože jak Brno, tak tenhle film si ze sebe umějí dělat legraci. A pokud jde o styl humoru, tak dávají přednost tomu s barvou ranní kávy, nefiltrovanému a bez skrupulí.

Kolik smůly, nešťastných náhod a zla člověk vydrží, než mu to v hlavě cvakne a začne jednat. A čeho všeho je schopen někdo, kdo už nemá co ztratit?

Každý z nás má bod zlomu. Ať jste kliďas, nebo cholerik, je chvíle, kdy vám osud nebo náhoda postaví do cesty takové situace, kdy už vám prostě dojde trpělivost. A v tu chvíli těm, kteří se rádi zasmějí i smutným věcem a cizímu neštěstí, začíná ta pravá zábava. Situace gradují od těch, ze kterých se vám letmo zvednou koutky, až k těm, kdy vám buď budou od smíchu slzet oči a nebo s pohoršením film vypnete. Tyhle příběhy nejsou pro každého. Je známá komedie s názvem Horší už to nebude. Český distributor promrhal perfektní příležitost, když film nenazval Horší to každopádně bude.

Obdivuji, jak se tvůrcům podařilo ukázat, co všechno může být happyend. Už jsme přesyceni patetických šťastných konců a proto je příjemným osvěžením, když se někomu povede originální konec, který je možná i sobě navzdory skrz naskrz šťastný.

Nechci moc prozrazovat z děje, pro případ, že někdo z vás film ještě neviděl. Tak jen doporučím, aby se mu vyhnuli řidiči vozů značky Audi, lidé, kteří si v letadle chtějí filmem zkrátit dlouhou chvíli, nevěsty v předvečer svatby, pracovníci odtahové služby a návštěvníci opuštěných restaurací někde u dálnice. A nebo ne, klidně si film pusťte, alespoň budete vědět, co nejhoršího vás může potkat.

Knihožrout, seriálový maniak, milovnice procházek, ponocování a Twitteru maskující se za prodavačku v IKEA.

Předchozí článek

Hotel Logan

Další článek

VOLBY