Kuřecí stehenní kousky s Jidášovým uchem a kari rýží

Minule jsme čtenáře možná trochu zaskočili tím, že jsem jim “vnutili” choroš. Dnes tomu nebude jinak. Opět je seznámíme s cizopasnou a hlavně jedlou houbou.

Tentokrát to ovšem nebude houba tolik neznámá. Možná jste ji mnozí nalezli v sáčku se zmraženou čínskou houbou nebo v nějakém asijském bistru. Jedná se o houbu “mu-er”, což by mělo čínsky znamenat “dřevnatá ouška”. Není to houba nikterak neznámá a v našich končinách se s ní setkáme též.

Správný název je boltcovitka ucho Jidášovo, zkráceně ucho Jidášovo, někdy taky boltcovitka bezová. Nejčastějším stromem, na kterém cizopasí je totiž bez černý. Název ucho Jidášovo vychází prý z toho, že na stromě, na kterém se Jidáš oběsil, vyrostla právě tato houba,

Upozornění: “Mach” se rozhodně nepovažuje za mykologa ani odborníka. Berte jeho povídání a jeho recepty jako inspiraci. Pokud uvedenou houbu důkladně neznáte, rozhodně se do sběru, úpravy ani konzumace nepouštějte.

Jak na přípravu této houby? Již jste asi zjistili, že recepty v pravém slova smyslu u nás nenaleznete. Dnes tomu nebude jinak. Naznačíme pouze jistou inspiraci v podobě Machových kuřecích stehenních kousků s Jidášovým uchem a kari rýží.


Každý z vás někdy připravoval kari rýži a kuřecí kousky ve škrobové moučce. Soustředíme se tedy na úpravu ucha Jidášova. Houbu samozřejmě očistíme a necháme deset minut povařit ve vývaru. Jidášovo ucho nemá výraznou chuť; vyniká spíš příjemnou křupavostí.

Jakmile máme bolcovitku připravenou, postupujeme velmi podobně jako v případě, kdy dusíme zeleninu k masu. Rýži připravíme svým oblíbeným způsobem.

Dobrou chuť!

Nakonec mi Mach ještě poradil, že kuřecí s uchem se dá udělat ve smetanové omáčce, místo rýže použít těstoviny a celé to vytunit orestovanou slaninou a hřiby.


Text: Marek Wolfgang Nawrath

Foto: Jaroslav Macháček Mach

 

 

Předchozí článek

Sírovec žlutooranžový

Další článek

Káva před sedmou