Některý lidi sou vážně tak blbý! Poslední, co by mě napadlo je, že mi přijde sousedská stížnost. Vážně sem doufal, že tohle existovalo jen v Občanským judu, ale ne. Jeden lufťák, nějakej Růžena z Liberce, si stěžuje na sousedovo jímku. Přišel mi od něj dopis, že Kosovi se rozpadá septik a místo do potoka to teče Růženovi do studny. Prej se v tý vodě nedá ani mejt. Nějak se jim nedařilo najít společnou řeč a já se tomu ani nedivim. Nedomluvil sem se ani s jednim z nich.

Kosa je přesvědčenej, že mu ta senkrovna stejká pořád jako obyčejně do potoka, akorát trochu větším pramínkem než dřív a víc pod zemí. Tvrdí, že Růžena tam je jen měsíc přes léto, takže není divu, že má tu vodu tak zelenou a že kdyby sme to změřili, tak i Růženova jímka je od tý studny slabejch pět metrů. Růžena mi na oplátku poslal účet za vývoz fekálu na čističku ze třináctýho roku, rozbor z laborky ze čtrnáctýho a čestný prohlášení, že tam vloni byl jenom měsíc a při tý příležitosti že nechal udělat ten rozbor. Kosa mě obratem upozornil, že má Růžena plot dva metry za hranicí obecní cesty a že je škoda, že ta studna je ještě na Růženovym. Obecně vzato to nebyl vůbec dobrej nápad, seznámit s existencí digitalizace katastrálních map takhle širokou veřejnost.

Já se teď můžu jenom modlit, aby ten praštěnej liberečák nezavolal do Jevišova na vodoprávní nebo na tn.cz, jelikož celá ves jede na přepad. Byli bysme okamžitě v tak strašnym průseru, že nebudu stačit odtamtud utikat. Celá ves je totiž v tak hlubokym ďolíku, že by to potrubí vůbec nemělo smysl tlačit někam nahoru a přestože by se tu pro čištičku našel vhodnej plac, do kanalizace se rozhodně pouštět nehodlám. Vymámit z krajskejch úředníků dotaci totiž není vůbec žádná sranda.

Na první pokutovej kop pro prachy sme si vybrali stěžejní projekt „Rekonstrukce šaten FK Bullovice“. Není to totiž tak malý, aby na to dotace vůbec nebyly vypsaný, a zároveň to není tak velký jako dětský hřiště, nebo pokládka asfaltu na zkratce do Jevišova. Šatny navíc stojej na obecním pozemku, což je bezesporu výhoda, protože od digitalizace se většina obecních budov nachází 3 až 800 metrů od nejbližšího obecního dílce. Dokonce ani tu cestu na hřiště by při kontrole nikdo neschválil, jelikož například Měchejř by moh bez obav vybírat u hospody parkovný. Celý parkoviště je totiž jeho. Ani na nový autobusový zastávky si žádný peníze z kraje vyptat nedokážem. Kupříkladu pozemek pod tou u potoka patří třem lidem. A na ten děravej chodník, nebo stodolu za výborem je zase potřeba stavební povolení, který by mi do čtrnácti dnů nikdo nedal ani kdybych měl projekt.

Blbý je, že fotbalistům to v těch převlíkárnách přijde malý, i přes fakt, že rozhodčího vystěhovali do tý stavební buňky za hospodou. Takže kromě novejch kachliček ve sprchách si vymysleli i třímetrovou přístavbu vzadu. Nechal sem si to vysvětlit a ukázal sem jim na katastrální mapě, že v tom místě se setkávají tři špičky pozemků tří různejch majitelů, z nichž jedním je družstvo, druhým devadesátiletej kolenovrt Blažour a až ten třetí chodí na fotbal. Vedení klubu svoje plány komplet překopalo a vyhnalo to celý o tři metry vpřed. To vypadalo jako skvělej nápad do chvíle, než sme zjistili, že i při nástupu na hřiště lezou přes Blažourovo dílec.

Momentálně tak chystám strategii na první vyvlastnění ve prospěch obce. Mám takovej neblahej pocit, že kdybych všechny tyhle parcely začal vykupovat, cena místně obvyklá by se začla chovat jako měna na Ukrajině a rázem bych měl na krku advokáta. Za totáče to měli rozhodně jednodušší. To chlapi vylezli v pátek z hospody, prohlásili, že zejtra tamhle postaví Granátovi novej obecní úřad, a Blažour i celá digitalizace jim mohli políbit řiť.

Revolucionář lokálního významu. Kvasič, palič, píč.